Předmluva

Je mi velkým potěšením představit Vám čtrnáctou výroční zprávu Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) za období od 1. dubna 2024 do 31. března 2025. Výroční zpráva ESRB je nedílnou součástí povinností ESRB týkajících se zachování transparentnosti a odpovědnosti. Tato zpráva vysvětluje legislativním orgánům v Evropské unii a široké evropské veřejnosti, jak ESRB plnila svůj mandát.

Těchto dvanáct měsíců, jimiž se zpráva zabývá, bylo náročných. Evropský finanční systém však prokázal svoji odolnost. Většina bank a pojišťoven vykázala historicky vysoké zisky a finanční aktiva se stala atraktivnější pro mezinárodní investory. Nesmíme však usnout na vavřínech, neboť radikální a rychlé změny na geopolitické scéně stále představují pro nás všechny náročný úkol.

Makroobezřetnostní opatření napomohla finančnímu sektoru zvládnout tradiční zranitelná místa. Orgány nadále přijímaly opatření k řešení problémů, mezi něž patří výrazná volatilita na trzích rezidenčních a komerčních nemovitostí, která byla způsobena nadměrným a neudržitelným růstem, dlouhotrvající averzí k riziku a materializací rizika. Oblast nemovitostí je v některých případech stále zdrojem obav, ale podařilo se dosáhnout značného pokroku, co se týče omezení dopadu na finanční sektor.

V aktuální době, kdy jsou bankovní rizika umocněna zranitelnými místy v jiných sektorech finančního systému, je nutný systémový přístup k makroobezřetnostní politice. Po globální finanční krizi se evropský finanční sektor zaměřoval na banky, což vedlo k obavám o finanční stabilitu kvůli nedostatku alternativ. V reakci na to poskytli zákonodárci EU makroobezřetnostním orgánům celou řadu bankovních nástrojů. V současnosti poskytují významnou část úvěrů nebankovní instituce. Bohatší nabídka finančních služeb je příležitostí pro reálnou ekonomiku, ale také zdrojem rizika. ESRB proto v posledních letech prosazuje doplňkové politické nástroje určené pro řešení rizik nebankovního finančního zprostředkování. Nadále se jedná o naléhavou záležitost a očekávám, že zákonodárci EU provedou regulatorní reformy.

ESRB také prosazovala právní předpisy více založené na činnostech, které by mohly zabránit přesunu rizik mezi finančními sektory nebo je zmírnit. ESRB v listopadu 2024 zveřejnila zprávu, která ukazuje výhody kombinace převažující orientace na subjekty se zaměřením na činnosti. V současné době je legislativní rámec roztříštěný mezi různými právními subjekty a nezohledňuje jejich interakci. Kupříkladu ústřední protistrany, zúčtující členové a klienti bank tvoří integrovaný clearingový ekosystém, který může absorbovat úvěrová rizika, ale také zesilovat rizika likvidity. To si vyžaduje velkou pozornost ze strany ESRB a všech odvětvových orgánů. Vítám nedávné zřízení mechanismu společného sledování, který sdružuje všechny evropské orgány dohledu, ESRB, ECB a vnitrostátní orgány, abychom mohli plně pochopit makrofinanční důsledky těchto interakcí.

Často se mluvilo o tom, že je třeba urychleně vytvořit unii úspor a investic. Proto mi bylo potěšením na první schůzi generální rady ESRB přivítat nově jmenovanou evropskou komisařku Marii Luísu Albuqueraqueovou. Diskutovali jsme o tom, jak může makroobezřetnostní politika fungovat jako další prvek makrofinanční stability, a přispět tak k integraci finančních trhů, z čehož budou mít prospěch občané i podniky. Ve svém úvodním prohlášení směrem k Hospodářskému a měnovému výboru Evropského parlamentu jsem rovněž zdůraznila potřebu dalšího rozvoje evropských pravomocí v oblasti dohledu, aby se snížila rizika fragmentace.

Během sledovaného období na evropský finanční trh vstoupili noví hráči a nové produkty. Jedná se například o poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří jsou novými hráči na poli financí. Služby související s kryptoaktivy však zákazníkům stále více nabízejí také tradiční aktéři. To s sebou nese příležitosti, ale také nová rizika. Během sledovaného období vstoupilo v platnost nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA). Ze své pozice předsedkyně ESRB jsem při několika příležitostech zmínila, že by Evropská unie měla zvážit integraci režimu MiCA. Tato výroční zpráva rovněž vzbuzuje obavy ohledně zastupitelnosti stablecoinů vydávaných jak v EU, tak ve třetích zemích (tzv. multiemisní systémy), které sdílí několik členských institucí ESRB.

Spojení kybernetických zločinců a státních aktérů přináší nové hybridní riziko pro finanční stabilitu. ESRB zveřejnila zprávu, v níž přezkoumává jednotlivé vnitrostátní a celoevropské rámce, aby bylo možné kybernetickou odolnost finančního sektoru posílit. V souvislosti s nařízením o digitální provozní odolnosti vytvořily evropské orgány dohledu a ESRB celoevropský systematický koordinační rámec pro případ kybernetických bezpečnostních incidentů (EU-SCICF). Ten finančním orgánům umožňuje výměnu důvěrných informací během rozsáhlých kybernetických bezpečnostních incidentů včetně jejich případného šíření či zmírňování. Včasná aktivace tohoto systému může minimalizovat selhání koordinace mezi jednotlivými orgány. Lze jej také použít při obecnějších provozních incidentech, jejichž základní příčinu lze často určit až po poměrně dlouhé době.

Dle nařízení o ESRB měl být její právní základ přezkoumán do konce roku 2024. Proto ESRB pověřila skupinu čtyř odborníků, aby poskytla své nezávislé názory na budoucnost ESRB. Jednou z dlouhodobých ambicí ESRB je vytvořit systémovou kapacitu pro zátěžové testy metodou shora dolů. Prvním důležitým krokem byl zátěžový test likvidity celého finančního systému, který byl dokončen ve sledovaném období.

Úspěch ESRB je z velké části dílem poctivé práce mnoha lidí z členských institucí a renomovaných odborníků v našem Poradním vědeckém výboru. Ráda bych jim všem poděkovala za jejich úsilí, které je zmíněno v řadě publikací ESRB. Mám prostor zmínit pouze několik osob, s nimiž jsem byla v obzvláště úzkém kontaktu, především Françoise Villeroye de Galhau, guvernéra Banque de France, za jeho podporu v Řídicím výboru ESRB, kde jsem měla tu čest přivítat jeho nástupce Joachima Nagela, prezidenta Deutsche Bundesbank. Dovolte mi rovněž poděkovat Pablu Hernándezovi de Cosovi, který souhlasil s tím, že bude nadále po dobu jednoho roku po skončení mandátu guvernéra Banco de España předsedat Poradnímu technickému výboru. Jsem rovněž vděčná viceguvernérce Sveriges Riksbank Aine Bungeové za to, že přijala funkci místopředsedkyně Poradního technického výboru. Rovněž děkuji Stephenovi Cecchettimu za předsedání Poradnímu vědeckému výboru a Thorstenovi Beckovi za převzetí této náročné úlohy. A nic z toho by se neobešlo bez neochvějného odhodlání týmu ESRB pod vedením ředitele sekretariátu ESRB Francesca Mazzaferra.

Christine Lagarde
Předsedkyně ESRB

Souhrn

V této výroční zprávě se hodnotí období od 1. dubna 2024 do 31. března 2025.

Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) provedla pravidelnou analýzu zranitelností a rizik.

Ekonomika EU se ve sledovaném období potýkala se značnými problémy pro finanční stabilitu, které byly způsobeny především vnějšími faktory. Mezi hlavní rizika patřilo napětí na Blízkém Východě a pokračující ruská agrese na Ukrajině. Výsledkem bylo kolísání cen komodit a obavy z inflace, které zmírnila Evropská unie svými snahami o snížení závislosti na ruské energii. Politické změny ve Spojených státech jako například navrhovaná omezení obchodu a či fiskální expanze navíc ve světě vytvořily atmosféru nejistoty, která přispěla k vyšší volatilitě trhu a k revizím prognóz hospodářského růstu EU směrem dolů. Navzdory mírnému zlepšení hospodářského růstu v EU v roce 2024 zůstaly vyhlídky v důsledku těchto nejistot slabé. Vývoj inflace se počátkem roku 2025 zmírnil a odpovídal střednědobým očekáváním stability. Zranitelnost podniků zůstala vyšší, počet případů platební neschopnosti stoupal a zisky byly stlačeny vysokými náklady a slabou poptávkou. Zasaženy byly zejména menší podniky a podniky s velkou expozicí ve Spojených státech. Sektor domácností v EU prokázal odolnost, k čemuž přispěla také nižší inflace, nízká míra nezaměstnanosti, snížené náklady na financování a růst cen nemovitostí. Ochota riskovat na finančních trzích byla silná a ceny akcií rostly, zejména ve Spojených státech. Oceňování aktiv však nadále ovlivňují geopolitická a makroekonomická rizika. Evropské banky zůstaly odolné a vykazovaly rekordní zisky, ale budoucí problémy by mohly tuto odolnost otestovat. Vyšší poměr veřejného dluhu k HDP a zvětšující se bezpečnostní hrozby si vyžádaly opatrné a udržitelné nakládání s veřejnými financemi a vyšší výdaje na obranu.

Krátce po datu uzávěrky této výroční zprávy americká vláda uvalila na hlavní obchodní partnery velká cla s cílem snížit obchodní deficit USA. Tato obchodní omezení ze začátku dubna vedla k podstatným revizím výhledu světové ekonomiky a také ke zvýšení volatility na finančních trzích. Průzkumy ukazují, že aktéři na trhu snížili své projekce hospodářského růstu, zejména v případě ekonomiky Spojených států. Cla také zvýšila inflační očekávání, neboť se očekává, že vyšší dovozní náklady se částečně přenesou na spotřebitele. Navzdory zvýšené volatilitě a nízké likviditě pozorované v některých kategoriích aktiv zůstávají světové finanční trhy obecně odolné, aniž by to mělo patrný dopad na tvorbu cen. Pokud cla zůstanou delší dobu, mohou se v EU naplnit rizika pro finanční stabilitu a evropské orgány budou muset vývoj pečlivě sledovat.

ESRB rozšířila svůj rámec pro monitorování v souladu se svým mandátem monitorovat systémová rizika ve finančním sektoru EU. V rámci tohoto mandátu zveřejnila ESRB v únoru 2025 zprávu, v níž stanovila komplexní rámec pro sledování systémových rizik likvidity.^[1] Tento nový rámec zavádí široký soubor ukazatelů, které pokrývají rizika likvidity financování bank, pojišťoven, penzijních fondů a investičních fondů, jakož i rizika tržní likvidity v hlavních kategoriích aktiv. ESRB také vypracovala svůj monitorovací rámec pro sekuritizační trh v EU. Generální rada ESRB na svém zasedání v březnu 2025 projednala a schválila zprávu, kterou zveřejnila po skončení období přezkumu v květnu.^[2] ESRB také vydala pravidelnou monitorovací zprávu o zranitelných místech a rizicích týkajících se některých nebankovních finančních zprostředkovatelů.^[3]

Zátěžové testy pomáhají vyhodnotit zranitelná místa finančního systému vůči případnému naplnění rizik. Simulují reakci finančních institucí za hypotetických nepříznivých hospodářských a finančních podmínek, pomáhají při řízení rizik a prevenci krizí. Evropské orgány dohledu (ESA) jsou v souladu se svými mandáty povinny koordinovat ve spolupráci s ESRB zátěžové testování na úrovni EU, které spadají do jejich působnosti. Ve sledovaném období poskytla ESRB Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) nepříznivý scénář pro pokyny k zátěžovému testování fondů peněžního trhu v roce 2024. Poskytla rovněž nepříznivý scénář pro celounijní zátěžový test bankovního sektoru 2025 koordinovaný Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) a dva nepříznivé scénáře pro celounijní zátěžový test zaměstnaneckých penzijních fondů 2025 koordinovaný Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA). Všechny scénáře byly uzpůsobeny tak, aby zahrnovaly obchodní modely a rizikové profily různých typů finančních institucí, jichž se specifické zátěžové testování týká. Kromě příspěvků k sektorovým zátěžovým testům evropských orgánů dohledu vypracovala ESRB zátěžový test likvidity pro celý systém, aby lépe pochopila dynamiku likviditních rizik napříč celým finančním systémem EU. Cílem je pochopit vzájemnou propojenost mezi jednotlivými odvětvími EU i v jejich rámci a vyčíslit dopad souhrnného likviditního šoku v EU.

Práce ESRB na hodnocení a řešení zranitelných míst, která by mohla představovat rizika pro finanční stabilitu, se opírá o podrobné a vysoce kvalitní údaje. ESRB má pravidelně a průběžně přístup k určitým podrobným údajům o transakcích nebo o jednotlivých institucích. Jedná se o údaje o derivátových transakcích, obchodech zajišťujících financování, sekuritizaci a alternativních investičních fondech. Během sledovaného období ESRB tyto údaje nadále analyzovala a plnila tak svůj mandát k hodnocení rizik pro finanční stabilitu. Schopnosti ESRB plnit tento cíl co nejúčinněji však brání skutečnost, že přístup k určitým podrobným údajům není dostatečně pravidelný a průběžný, například k údajům o některých druzích investičních fondů a pojistitelů. V této souvislosti ESRB nastínila svůj názor na zlepšení sdílení údajů mezi evropskými orgány dohledu a ESRB, aby lépe sladila svůj přístup k údajům se svými cíli a mandátem.^[4] Na konci období přezkumu nebyly tyto obavy stále dořešeny.

ESRB také zdůraznila potřebu přijmout celosystémovou perspektivu, ta má totiž zásadní význam pro její mandát makroobezřetnostního dohledu nad finančním systémem EU.

Celosystémový přístup je stále potřebnější, neboť vzájemná závislost mezi bankami a nebankovními institucemi stírá hranice mezi různými sektory finančního systému. ESRB nastínila svou vizi celosystémového přístupu k posuzování a zmírňování rizik pro finanční stabilitu v reakci na konzultaci Evropské komise posuzující přiměřenost makroobezřetnostních politik pro nebankovní finanční zprostředkování.^[5] Na význam tohoto celosystémového přístupu poukázala také zpráva, která informuje o přezkumu nařízení o ESRB. Zprávu vypracovala skupina na vysoké úrovni, jejíž čtyři členové byli obeznámeni s činností a fungováním ESRB.^[6]

V této souvislosti ESRB nadále pracovala na několika důležitých meziodvětvových a přeshraničních politických tématech. ESRB tento systémový přístup uplatňovala a uplatňuje na tři činnosti, které považuje za důležité pro finanční stabilitu – správu aktiv, zúčtování a poskytování úvěrů. Během sledovaného období rovněž předložila meziodvětvové politické návrhy, které mají pomoci řešit rizika pro finanční stabilitu vyplývající z kryptoaktiv a souvisejících činností, jakož i výzvy k dodatkové úhradě. Vedle toho ESRB nadále pracovala na návrzích, jejichž cílem je pomoci předcházet rizikům pro finanční stabilitu vznikajícím během systémových kybernetických incidentů, ale také rizikům vyplývajícím z vývoje na trzích komerčních a rezidenčních nemovitostí nebo tato rizika zmírnit.

Souběžně s tím ESRB dále rozvíjela svá sektorová opatření pro banky a nebankovní subjekty, neboť tato opatření rovněž podporují celkovou stabilitu finančního systému.

ESRB dosáhla dalšího pokroku v oblasti politik specifických pro bankovní sektor. Jednalo se například o příspěvek k probíhajícímu přezkumu makroobezřetnostního rámce, který provádí Evropská komise, zejména k jednáním expertní skupiny Evropské komise pro bankovnictví, platební styk a pojišťovnictví, která se konala v říjnu 2024 a v březnu 2025.

Při hodnocení makroobezřetnostní politiky svých členů ESRB nadále uplatňovala společný rámec pro nastavení makroobezřetnostní politiky pro banky s cílem podpořit I kriticky posoudit jejich vnitrostátní rozhodnutí v oblasti makroobezřetnostní politiky. Během sledovaného období tato činnost zahrnovala prohloubení analýzy jednotlivých zemí. ESRB má v úmyslu tuto analýzu v patřičnou dobu rozšířit tak, aby zahrnovala I nebankovní finanční zprostředkování.

Dále byla společně s Evropskou centrální bankou (ECB) vydána zpráva s cílem zajistit lepší pochopení toho, jak je koncept kladné neutrální sazby proticyklické kapitálové rezervy (CCyB) aplikován v zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP). Zpráva nastínila názory členů na další postup evropské legislativy včetně návrhů na usnadnění používání CCyB v dřívější fázi finančního cyklu.

ESRB také pokračovala ve své práci na politikách specifických pro nebankovní subjekty. V předchozím období přezkumu dosáhli oba normotvůrci EU politické dohody o textech „úrovně 1“, které stanoví obezřetnostní pravidla pro investiční fondy, pojistitele a ústřední protistrany. Ve sledovaném období, o kterém nyní pojednáváme, ESRB navrhla změny některých těchto pravidel s cílem zvýšit odolnost nebankovních subjektů. Dále poskytovala poradenství orgánům EIOPA a ESMA k makroobezřetnostním aspektům některých textů „úrovně 2“ a „úrovně 3“, které připravují evropské orgány dohledu za účelem implementace nových obezřetnostních pravidel. Jednalo se o návrhy a rady týkající se obezřetnostních pravidel pro CCP, investiční fondy a pojistitele.

ESRB nadále vykonávala úlohu dozoru při hodnocení vnitrostátních opatření.

ESRB je informována o makroobezřetnostních opatřeních přijatých vnitrostátními orgány a v některých případech musí vydat stanovisko k jejich použití a/nebo reciprocitě. V bankovním sektoru došlo ve sledovaném období v několika členských státech k dalšímu zpřísnění makroobezřetnostních politik založených na kapitálu. Některá opatření týkající se dlužníka však byla zrušena nebo uvolněna. Byla přijata řada opatření týkajících se kapitálu, která souvisela především s CCyB, jejichž cílem bylo především zpřísnění stávajícího nastavení makroobezřetnostní politiky. Řada opatření týkajících se dlužníka byla rovněž uplatněna, i když bez konkrétního směru, pokud jde o zpřísnění nebo uvolnění nastavení makroobezřetnostní politiky jednotlivých zemí. Co se týče požadavků na agregovanou kapitálovou rezervu v celém EHP, rezervy ke krytí systémového rizika (SyRB) od pandemie celkově poklesly, což však bylo z velké části vyrovnáno vytvářením proticyklických rezerv v souhrnu podobného rozsahu. V nebankovním sektoru Luxembourg Commission de Surveillance du Secteur Financier a Banc Ceannais na hÉireann / Central Bank of Ireland oznámily, že zavedou limity pro využití finanční páky v souladu s čl. 25 odst. 3 směrnice o správcích alternativních investičních fondů. Jde o jeden z mála makroobezřetnostních nástrojů, které mají příslušné orgány k dispozici k omezení systémových zranitelných míst pro nebankovní subjekty, a ESRB byla o těchto opatřeních informována během předchozího sledovaného období.

ESRB jednala v souladu se svou odpovědností a splnila povinnost podávat zprávy jak ve vztahu k Evropskému parlamentu, tak k veřejnosti. Předsedkyně ESRB se zúčastnila dne 4. prosince 2024 veřejného slyšení před Hospodářským a měnovým výborem (ECON) Evropského parlamentu a také dvou neveřejných jednání s předsedou a místopředsedy výboru ECON, aby projednali rizika pro finanční stabilitu. První místopředseda ESRB se 20. února 2025 zúčastnil slyšení Hospodářského a měnového výboru, na němž se diskutovalo o strategickém poradenství ohledně budoucnosti ESRB. Pokud jde o odpovědnost vůči veřejnosti, vydala ESRB v červenci 2024 výroční zprávu za rok 2023. Dále ESRB přispěla k programu hodnocení finančního sektoru eurozóny vydanému Mezinárodním měnovým fondem (MMF), které bylo provedeno v říjnu 2024 a v únoru až březnu 2025. MMF vydal pro ESRB několik doporučení. Generální rada ESRB požádala skupinu na vysoké úrovni pro přezkum ESRB, aby přispěla ke druhému přezkumu nařízení o ESRB strategickým poradenstvím ohledně budoucnosti ESRB. Zpráva skupiny byla zveřejněna v prosinci 2024 a předložena Evropské komisi, Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie.