Předmluva

Je mi potěšením představit Vám patnáctou výroční zprávu Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) za období od 1. dubna 2025 do 31. března 2026. ESRB má zákonnou povinnost vypracovávat tuto zprávu v zájmu transparentnosti a odpovědnosti. Zpráva ukazuje, jak ESRB splnila svůj mandát, kterým je identifikovat a zmírňovat systémová rizika pro finanční stabilitu v Evropské unii a podávat zprávy o své činnosti Evropskému parlamentu, Radě Evropské unie a širší veřejnosti.

Celosvětové prostředí bylo během sledovaného období mimořádně nejisté. Geopolitické napětí, obnovené obchodní třenice a zvýšená nejistota ohledně politických opatření nadále utvářely makrofinanční podmínky v Evropské unii (EU). Evropské hospodářství a jeho finanční systém však vůči těmto výzvám prokázaly odolnost. Zachování této odolnosti má i nadále zásadní význam, neboť rizika pro finanční stabilitu přetrvávají na zvýšené úrovni. ESRB se zaměřila na dva klíčové faktory, které by mohly tuto odolnost významně zpochybnit, a to makroekonomické riziko a tržní riziko.

Opatření přijatá v návaznosti na zprávu skupiny na vysoké úrovni pro přezkum ESRB představovala během sledovaného období klíčový milník. V červnu 2025 se generální rada ESRB dohodla na přechodu ke komplexnějšímu posuzování rizik a zranitelných míst a na podpoře celosystémového přístupu k makroobezřetnostní politice. To znamenalo zaměřit se jak na samotné subjekty, tak na veškeré činnosti, které jsou klíčové pro finanční stabilitu. Tato změna přístupu zahrnuje rozvoj schopnosti provádět zátěžové testy metodou shora dolů v rámci celého systému a provázání analýzy makroobezřetnostního postoje s pravidelnými hodnoceními ESRB.

ESRB zveřejnila zprávu o kryptoaktivech a decentralizovaném financování a jejich důsledcích pro finanční stabilitu. Přijala rovněž doporučení o systémech stablecoinů pro více emitentů ze třetích zemí. Tyto druhy systémů jsou ze své podstaty zranitelné a pro EU představují jasná rizika pro finanční stabilitu. Je proto důležité, aby se tímto novým doporučením ESRB řídily všechny příslušné orgány, jako je Evropská komise, evropské orgány dohledu a vnitrostátní orgány dohledu.

ESRB uplatňuje meziodvětvový a celounijní přístup ke svým analýzám rizik pro finanční stabilitu, jak dokládá několik dalších zpráv ESRB zveřejněných během sledovaného období. Monitor rizik nebankovního finančního zprostředkování v EU 2025 poskytuje komplexní celosystémové posouzení zranitelnosti v sektoru investičních fondů, které poukazuje na zvýšený pákový efekt, přetrvávající riziko likvidity a rostoucí propojenost. Dvě zprávy ESRB vypracované společně s ECB – o rizicích pro finanční stabilitu vyplývajících z vazeb mezi bankami a nebankovním finančním zprostředkováním a o rizicích plynoucích z geoekonomické roztříštěnosti – zkoumají, jak se mohou otřesy šířit napříč odvětvími a hranicemi a jak může geopolitický vývoj, politická nejistota a roztříštěnost zesílit systémové riziko. Zpráva poradního vědeckého výboru o umělé inteligenci a systémovém riziku navíc poskytuje výhledový pohled na to, jak by technologické změny mohly zesílit stávající slabá místa nebo vytvořit nové zdroje systémového rizika.

Práce ESRB se opírá o odhodlání a odborné znalosti mnoha jednotlivců ve všech jejích členských institucích, poradních orgánech a sekretariátu ESRB. Ráda bych vyjádřila svou vděčnost mnoha přispěvatelům z celé komunity ESRB. Ráda bych také vyjádřila svou upřímnou vděčnost a srdečně se rozloučila s Pablem Hernándezem de Cosem v jeho funkci předsedy poradního technického výboru. Ráda bych také poděkovala guvernérovi Banco de Portugal Máriovi Centenovi a předsedovi Evropského orgánu pro bankovnictví Josému Manuelovi Campovi za jejich přínos k činnosti Generální rady a Řídicího výboru. Závěrem bych ráda poděkovala prezidentovi De Nederlandsche Bank panu Klaasu Knotovi za jeho cennou podporu a odhodlání jako člena generální rady.

Christine Lagarde
předsedkyně Evropské rady pro systémová rizika

Shrnutí

Sledované období této výroční zprávy začalo dne 1. dubna 2025 a skončilo dne 31. března 2026.

Během tohoto období vykonávala Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) své pravidelné činnosti v oblasti identifikace a posuzování zranitelných míst a rizik pro finanční stabilitu.

Rizika pro finanční stabilitu v EU zůstala po celý rok 2025 až do začátku roku 2026 na vysoké úrovni, ale finanční systém jako celek se ukázal jako odolný. Během sledovaného období bylo prostředí finanční stability v EU utvářeno vysoce nejistým vnějším prostředím, přičemž finanční trhy a hospodářství zatěžovalo obchodní a geopolitické napětí. Zatímco vyřešení některých obchodních sporů a uzavření nových obchodních dohod pomohlo zmírnit politickou nejistotu ve druhé polovině roku 2025, obnovené geopolitické napětí na Blízkém východě počátkem roku 2026 zvýšilo rizika ohrožující hospodářský růst. Navzdory celosvětovým problémům zůstaly finanční a hospodářské podmínky v EU celkově poměrně příznivé. To podpořilo rozvahy domácností a podniků na souhrnné úrovni a vedlo k omezeným úvěrovým ztrátám dobře kapitalizovaného a ziskového bankovního systému. Nebankovní finanční instituce byly schopny absorbovat volatilitu trhu a klíčové finanční infrastruktury nadále fungovaly hladce, a to i navzdory zvýšeným kybernetickým a geopolitickým rizikům. Ačkoli tato odolnost finančního systému zdůrazňuje přínosy regulačních rámců posílených po krizi, je i nadále nezbytné pozorně sledovat koncentrované expozice (např. vůči konkrétním odvětvím, třídám aktiv a trhům financování), tržní rizika a rizika likvidity i potenciál náhlých změn v ochotě podstupovat riziko.

Pokud jde o další vývoj, několik nepříznivých scénářů by mohlo ohrozit finanční stabilitu posílením stávajících slabých míst. Eskalace konfliktů na Blízkém východě nebo zhoršující se globální riziková nálada by mohly vyvolat prudké a chaotické tržní korekce, které mohou být prostřednictvím slabší důvěry a vyšších nákladů na financování přenášeny do reálné ekonomiky. Tlaky vyplývající z vyšších cen komodit a vznikající roztříštěnosti dodavatelského řetězce ke konci sledovaného období opět zdůraznily citlivost finančního systému na globální otřesy a riziko náhlého přecenění na finančních trzích a na inflační očekávání. Finanční instituce by se mohly potýkat s většími omezeními financování a likvidity, částečně v důsledku dalšího potenciálního přecenění úrokových sazeb, spolu s vnějšími efekty napříč hranicemi a odvětvími. Utlumené střednědobé vyhlídky růstu, zvýšený veřejný dluh v některých členských státech EU a rostoucí výdaje související s bezpečností zároveň omezují fiskální prostor a zvyšují obavy o udržitelnost dluhu. Kybernetická rizika by navíc mohla podstatně narušit kritickou finanční infrastrukturu a provozní kontinuitu. Rizika pro makrofinanční výhled úzce souvisejí se zranitelnými místy ve finančním sektoru, která by se mohla vzájemně posilovat a zvyšují celkové systémové riziko.

V roce 2025 ESRB nadále sledovala rizika pramenící v sektoru nebankovního finančního zprostředkování. Monitoring EU pro sledování rizik nebankovních finančních institucí z roku 2025 poukázal na rostoucí cyklickou a strukturální zranitelnost, přetrvávající systémové riziko likvidity, zvýšenou páku a propojenost v částech sektoru nebankovních finančních institucí, rostoucí koncentraci expozic a přeshraniční vazby.^[1] Ty byly identifikovány prostřednictvím hloubkových analýz vzájemné závislosti mezi soukromými finančními trhy a bankovním sektorem, pákovým efektem hedgeových fondů, nemovitostními investičními fondy a kaptivními finančními institucemi, jakož i prostřednictvím tematické práce na nedávných případech napětí na trhu, reformách penzijního systému a syntetické sekuritizaci.

Ve stejném roce ESRB dále rozvinula svůj soubor nástrojů pro zátěžové testování v rámci celého systému. Poskytl Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) nepříznivé scénáře pro odvětvové zátěžové testy, konkrétně pokyny pro zátěžové testování fondů peněžního trhu 2025 a zátěžový test ústřední protistrany 2026. Tyto nepříznivé scénáře zachycují rizika extrémních ztrát vyplývající ze zvýšeného geopolitického napětí, cen komodit a inflačních šoků, náhlých korekcí cen aktiv a souvisejících tlaků na likviditu. Souběžně s tím se ESRB rovněž rozhodla vyvinout pro finanční systém EU nástroj zátěžového testování metodou shora dolů, který dále rozvine model ECB týkající se analýzy zátěžových testů v rámci celého propojeného systému (ISA). Tento nástroj bude používán k posuzování mechanismů zesílení, a to jak v rámci odvětví, tak mezi odvětvími, podle společných scénářů, a k podpoře častějšího a flexibilnějšího posuzování rizik v rámci celého systému.

ESRB také nadále pracovala na několika důležitých meziodvětvových a přeshraničních politických tématech. V červnu 2025 zdůraznila generální rada význam systémové perspektivy při plnění mandátu ESRB provádět makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem EU, a přispívat tak k prevenci nebo zmírňování systémových rizik pro finanční stabilitu.^[2],[3]

Jedním z cílů ESRB je pomoci řešit nahromadění zranitelných míst a rizik ovlivňujících evropský finanční systém jako celek. Za tímto účelem se ESRB nadále aktivně podílela na činnosti dvou celoevropských skupin zřízených za účelem řešení zranitelných míst souvisejících s kyberprostorem, která by mohla ovlivnit finanční systém. Rovněž posílila a zdokonalila svůj model „growth-at-risk“, který je součástí souboru nástrojů pro hodnocení makroobezřetnostního přístupu jejích členů.

V souladu s přístupem ke své práci založeným na činnostech se ESRB během sledovaného období rovněž zapojila do řady témat zaměřených na posílení regulačního rámce, a to buď z hlediska celého systému, nebo případně z hlediska jednotlivých odvětví. Pokud jde o témata sekuritizace a kryptoaktiv, zdůraznila své obavy ohledně návrhu Evropské komise umožnit pojišťovnám či zajišťovnám poskytovat nefinancované záruky v souladu s rámcem pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou syntetickou sekuritizaci. Vydala rovněž doporučení týkající se systémů stablecoinů pro více emitentů ze třetích zemí, v němž vyzvala Komisi, aby tyto systémy nepovažovala za přípustné podle stávajícího rámce MiCAR^[4] nebo aby v opačném případě vypracovala vhodná ochranná opatření ke zmírnění rizik pro finanční stabilitu vyplývajících z těchto systémů. Pokud jde o téma centrálního clearingu, ESRB reagovala na dvě konzultace orgánu ESMA. V prvním případě, pokud jde o clearingové prahové hodnoty, podpořila obecný přístup orgánu ESMA k přenastavení clearingových prahových hodnot a uvítala strukturovaný přístup založený na datech, z něhož konzultace vychází. Ve druhém případě, pokud jde o požadavky na transparentnost marží, podpořila zvýšení transparentnosti v celém clearingovém řetězci. ESRB dále poskytovala poradenství Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ohledně obecných pokynů týkajících se pravomocí dohledu k nápravě zranitelných míst v oblasti likvidity. A konečně, analyzovala také možnost stanovení ukazatelů týkajících se dlužníka pro trh komerčních nemovitostí prostřednictvím tří možných nástrojů, a to i) ukazatele pro posouzení napjatosti příjmu na úrovni podniku, jehož cílem je zachytit schopnost dlužníka obsluhovat dluh, ii) ukazatele napjatosti financování na úrovni podniku, který by mohl omezit nadměrný pákový efekt, a iii) ukazatele míry napjatosti zajištění, který by mohl mít podobu limitů poměru úvěru k hodnotě (LTV).^[5]

ESRB nadále plnila úlohu dohledu při posuzování makroobezřetnostních opatření přijatých vnitrostátními orgány a v některých případech vydala stanovisko k jejich používání nebo reciprocitě. V bankovním sektoru vedly ukazatele založené na kapitálu v řadě zemí Evropského hospodářského prostoru v průměru k přísnějšímu makroobezřetnostnímu nastavení, které bylo způsobeno zejména zvýšením sazeb proticyklické kapitálové rezervy. U jiných ukazatelů je situace diferencovanější, přičemž některé země své nastavení uvolnily a jiné zpřísnily. Byla rovněž uplatněna řada ukazatelů týkajících se dlužníka, i když bez konkrétního směru, pokud jde o zpřísnění nebo uvolnění nastavení makroobezřetnostní politiky. Co se týče požadavků na kapitálovou rezervu v celém Evropském hospodářském prostoru, rezervy ke krytí systémového rizika od pandemie COVID-19 celkově poklesly, což však bylo z velké části kompenzováno vytvářením proticyklických rezerv v souhrnu podobného rozsahu.

ESRB jednala v souladu se svou odpovědností a splnila povinnosti podávat zprávy Evropskému parlamentu a veřejnosti. Předsedkyně ESRB se zúčastnila dne 3. prosince 2025 veřejného slyšení před Hospodářským a měnovým výborem (ECON) Evropského parlamentu a také dvou neveřejných jednání s předsedkyní a místopředsedy výboru ECON, aby projednali rizika pro finanční stabilitu. Kromě toho se vedoucí a zástupce vedoucího sekretariátu ESRB během sledovaného období obrátili na Evropský parlament během tří tematických veřejných slyšení. Pokud jde o odpovědnost vůči veřejnosti, vydala ESRB v červenci 2025 výroční zprávu za rok 2024.

Tiráž